Nárok na odpočet DPH nelze uznat jen na základě formálně bezvadných faktur, pokud daňový subjekt neprokáže, že plnění bylo skutečně poskytnuto deklarovaným dodavatelem a existují vážné pochybnosti o realitě transakce.
Společnost uplatnila odpočet DPH z faktur za kácení dřevin a související práce od dodavatele Bernstein Partners s.r.o. Správce daně nárok neuznal, protože měl pochybnosti o tom, zda plnění skutečně provedl tento dodavatel. V řízení se objevily rozpory mezi smlouvami, objednávkami, předávacími protokoly, DUZP a výpověďmi svědků, stejně jako podezřelá struktura dodavatelského řetězce (virtuální sídlo, subdodavatelé bez prokázané vazby na konkrétní práce).
Právní otázka
Kdy daňový subjekt unese důkazní břemeno při nároku na odpočet DPH a zda může správce daně odmítnout odpočet, pokud existují vážné pochybnosti o faktickém uskutečnění plnění deklarovaným dodavatelem.
Co soud řekl
Soud potvrdil, že nárok na odpočet DPH je podmíněný a není automatický (§ 72 a § 73 ZDPH).
Klíčové závěry:
- Daňový subjekt musí prokázat nejen fakturu, ale i faktické uskutečnění plnění a jeho přijetí od plátce (bod logiky soudu navazující na část „Nárok na odpočet…“ v odůvodnění).
- Správce daně nemusí prokazovat, že plnění „neproběhlo“ – stačí, že prokáže vážné a konkrétní pochybnosti (§ 92 odst. 5 písm. c) DŘ).
- Důkazní břemeno je dynamické: po vzniku pochybností přechází zpět na daňový subjekt (obecná část odůvodnění k § 92 DŘ).
- Bezhotovostní platby ani formálně správné doklady samy o sobě neprokazují přijetí zdanitelného plnění.
- V konkrétní věci soud akcentoval nesoulady mezi dokumentací (různé DUZP vs. jediný den předání), nelogické rozsahy prací, slabou vypovídací hodnotu svědeckých výpovědí a „řetězec subdodavatelů bez prokázané kapacity“.
Rozhodnutí potvrzuje přísný standard dokazování u odpočtu DPH: formálně perfektní dokumentace nestačí, pokud neexistuje konzistentní „auditní stopa“ reality plnění.
Soud zároveň zdůraznil, že správce daně může stavět pochybnosti i na kombinaci nepřímých indicií (struktura dodavatele, personální kapacita, nesoulady v datech, ekonomická nevěrohodnost transakcí), nikoliv jen na přímém důkazu neexistence plnění.
Pro praxi (DPH, kontroly, daňové spory):
- Nestačí faktura + smlouva + platba → nutná je prokazatelná realita plnění.
- Klíčové je budování auditní stopy (kdo, kdy, kde, jak plnění fakticky provedl).
- Rizikové jsou modely s „virtuálními dodavateli“ a nejasnými subdodavatelskými řetězci.
- Při kontrole je nutné reagovat na konkrétní pochybnosti správce daně, jinak se důkazní břemeno „nevrátí zpět“.
- Důležitá je konzistence všech dokumentů (DUZP, předání díla, smlouvy, fakturace).
Soud výslovně pracuje s tím, že „bezvadný daňový doklad ztrácí důkazní hodnotu, pokud neodpovídá realitě“ a že i řetězec relativně slabých nepřímých indicií může v souhrnu vytvořit dostatečně silné „vážné a důvodné pochybnosti“.
„DPH: faktura sama o sobě nárok neprokáže“
DPH a důkazní břemeno: proč nestačí faktura k nároku na odpočet
Soud potvrdil, že odpočet DPH vyžaduje prokázání skutečného plnění, nejen faktury. Pochybnosti správce daně stačí k jeho odepření.
