Stručné shrnutí: Spor se týkal daňové uznatelnosti úroků z korunových dluhopisů, které společnost vyplácela svým jednatelům a společníkům. Správce daně a odvolací orgán vyhodnotily emisi jako zneužití práva: dluhopisy byly z velké části upsány zápočtem dřívějších nízkoúročených půjček, aniž by společnosti přinesly nové zdroje pro podnikání. Městský soud žalobu zamítl. Z poskytnutého textu však nelze zjistit vlastní nosné důvody tohoto nového zamítavého rozsudku, protože odůvodnění končí u vyjádření žalovaného.
O co šlo:
Společnost emitovala 28. 12. 2012 dluhopisy o nominální hodnotě 1 Kč, s úrokem 10 % ročně a splatností v roce 2032. Její jednatelé a společníci postupně upsali dluhopisy v hodnotě 18,29 mil. Kč; za rok 2017 jim společnost v hotovosti vyplatila úroky 1,85 mil. Kč a uplatnila je jako daňově účinný náklad. [2–4]
Správce daně úroky neuznal a doměřil daň 462 080 Kč s penále 92 416 Kč. Za podstatné považoval, že úpis probíhal mezi spojenými osobami převážně vzájemným zápočtem dřívějších půjček úročených nejvýše mírou inflace, takže podle jeho závěru nedošlo k získání likvidních prostředků pro rozvoj podnikání. [5–8]
Žalobkyně tvrdila, že emise sloužila ke konsolidaci financování, snížení rizik plynoucích z bankovního úvěru a k plánovaným zahraničním energetickým investicím. Nerealizace investic podle ní zpětně nevylučuje existenci legitimního účelu v době emise. Vytýkala též nedostatečné hodnocení projektové dokumentace, e-mailové komunikace a dalších navržených důkazů. [63–80, 116–130]
Žalovaný naopak zdůraznil souhrn nestandardních okolností: propojenost emitentky a upisovatelů, emisi na konci roku 2012, neveřejnost emise, absenci skutečného přílivu externích peněz, zápočty a výrazně vyšší úrok z dluhopisů než z původních půjček či bankovního úvěru. Tyto okolnosti podle něj ve svém celku prokazovaly, že hlavním účelem bylo daňové zvýhodnění na straně společnosti i držitelů dluhopisů. [151–161, 163–171]
V nynějším řízení soud žalobu zamítl. Text současně uvádí, že dřívější rozsudek téhož soudu NSS zrušil pro rozsáhlé nevypořádání žalobních námitek; nyní posuzovaný rozsudek proto zjevně navazuje na opakované řízení. [10–11] Jelikož ale chybí část „posouzení soudu“, nelze z poskytnutého znění spolehlivě dovodit, které námitky soud nově vypořádal a zda plně převzal argumentaci finančních orgánů.
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad:
Prakticky je podstatné zejména skutkové nastavení financování. U dluhopisů mezi spojenými osobami nestačí prokázat formální existenci emise a výplatu úroků. Podnikatel by měl průběžně doložit konkrétní finanční potřebu, návaznost emise na projekt či financování a ekonomické srovnání s dostupnými alternativami. Riziková je zejména přeměna levné vnitroskupinové půjčky na dlouhodobý dluhopis s podstatně vyšším úrokem, pokud je úpis proveden zápočtem a peníze do společnosti reálně nevstoupí.
Zajímavost / podnětná myšlenka:
Nejde o závěr, že korunové dluhopisy nebo daňová optimalizace jsou samy o sobě nepřípustné. Sporným se stává jejich konkrétní ekonomický obsah a souhra transakcí mezi propojenými osobami.
Tvrzení:
U zneužití práva se mohou jednotlivé formálně platné kroky posuzovat jako jeden koordinovaný celek, nikoli izolovaně. [151, 163–168]
Samotná nerealizace zamýšlené investice bez dalšího neřeší otázku účelu emise; významná je prokazatelná vazba mezi emisí a zamýšleným projektem. [175]
Zápočet ceny dluhopisů proti dřívějším závazkům může zpochybnit tvrzení, že emise přinesla prostředky k podnikatelskému rozvoji. [157, 175]
Pro závěr o účelovosti mohou mít význam i rozdíly mezi úročením nahrazovaných půjček, bankovního úvěru a dluhopisů. [158]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
