NSS potvrdil stotisícovou pořádkovou pokutu, protože daňový subjekt ani po opakovaných výzvách nepředložil účetní data v elektronické podobě a své tvrzení o jejich ztrátě nijak věrohodně neprokázal.
Správce daně při kontrole daně z příjmů za rok 2018 požadoval účetní deník a skladovou evidenci v elektronické podobě na technickém nosiči dat. Daňový subjekt místo toho opakovaně nosil tisíce stran papírových výstupů a tvrdil, že export je technicky problematický. Nakonec při třetí výzvě přišel s tvrzením, že data ztratil. Finanční správa to neuznala a uložila pořádkovou pokutu 100 000 Kč za závažné ztížení správy daní [1], [3], [16], [17].
Právní otázka
Může správce daně uložit pořádkovou pokutu za nepředložení účetních podkladů v elektronické podobě, když daňový subjekt tvrdí, že měl technické obtíže a následně ztratil data. To však v situaci, kdy daty zjevně ještě během jednání se správcem daně disponoval, protože správci daně dokládal vytištěné sestavy? A kdo nese důkazní břemeno k prokázání takové skutečnosti? [16]–[19]
5. Co soud řekl
- Pokud správce daně oprávněně požaduje účetní záznamy na technickém nosiči podle § 81 odst. 2 daňového řádu, daňový subjekt má povinnost je předložit [16].
- Nestačí jakákoli omluva; musí jít o dostatečnou omluvu ve smyslu § 247 odst. 2 daňového řádu [16], [17].
- Daňový subjekt přitom nese nejen břemeno tvrzení, ale i důkazní břemeno k prokázání důvodů, proč výzvě nemohl vyhovět [18].
- V této věci bylo zjevné, že žalobce daty alespoň po určitou dobu disponoval: sám popisoval problémy s exportem, data tiskl do listinné podoby a tvrdil, že jsou zálohována [17].
- Tvrzení o ztrátě dat soud označil za nedostatečné a účelové, protože žalobce vůbec nevysvětlil, kdy a jak ke ztrátě mělo dojít, ani to ničím nedoložil [17], [18].
- NSS výslovně odmítl představu, že by správce daně měl za daňový subjekt „vyšetřovat“, proč data nemá. Takový požadavek nemá oporu v zákoně a prakticky by paralyzoval kontrolní činnost [18], [19].
- Závažné ztížení správy daní soud spatřoval v tom, že místo elektronického zpracování by správce daně musel ručně analyzovat více než 10 tisíc stran listin, čímž by se kontrola výrazně zpomalila a některé nesrovnalosti by se odhalovaly podstatně hůř [21], [22].
