Stručné shrnutí
Mountfield neuspěl se snahou uznat úroky z korunových dluhopisů jako daňový náklad. Nejvyšší správní soud potvrdil, že emise dluhopisů a předčasná úhrada kupní ceny ochranných známek představovaly zneužití práva. Rozhodující bylo, že společnost nahradila bezúročný závazek splatný až za šest let dluhem úročeným 11 % ročně, aniž přesvědčivě vysvětlila ekonomickou potřebu takového kroku.
O co šlo
Společnost koupila ochranné známky „Béda Trávníček“ a „Kolo štěstí“ za přibližně 748 mil. Kč. Podstatná část kupní ceny byla splatná až 31. 12. 2018 a bez úroku. Již v listopadu 2012 však společnost emitovala korunové dluhopisy v objemu 300 mil. Kč s úrokem 11 % ročně; upsali je dva její akcionáři. Úhrady v rámci širší struktury propojených osob proběhly převážně zápočty, nikoli reálným přílivem peněz. Správce daně proto neuznal úroky jako náklad a doměřil daň za roky 2012 až 2015.
Stěžovatelka namítala, že emisi vynutila financující banka: nechtěla navýšit úvěry a měla hrozit zesplatněním stávajících úvěrů. NSS však vyhodnotil bankovní prohlášení jako obecná, vydaná zpětně a nedostačující k vysvětlení, proč musela být bezúročná pohledávka splatná až za šest let prakticky ihned nahrazena drahým úročeným dluhem. Z dokumentů navíc neplynulo, že by emisi doporučila banka nebo ji stanovila jako podmínku. [74–77]
Takový několikaletý předstih při úhradě závazku bez bonusu pro dlužníka postrádá bez dalšího ekonomickou logiku. V kombinaci s rychlou emisí před změnou zdanění korunových dluhopisů a s propojeností účastníků mohl sám o sobě prokázat objektivní i subjektivní stránku zneužití práva. Daňová výhoda spočívala v nákladových úrocích u společnosti a nezatížených úrokových výnosech držitelů dluhopisů. [61, 80–82]
NSS zdůraznil, že obstojí-li jedna podstatná okolnost zneužití práva, nemusí již soud řešit všechny další daňovým subjektem napadané nestandardnosti transakční struktury. [62, 86]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí není paušálním odsouzením korunových dluhopisů. Potvrzuje ale, že jejich formální zákonnost ani vazba na pořízení reálného aktiva sama nestačí. Podnikatel musí umět doložit konkrétní obchodní důvod nejen pro financování jako takové, ale i pro jeho načasování a cenu.
Je-li nahrazován odložený bezúročný závazek úročeným dluhem vůči spojeným osobám, je nutné již v době transakce uchovat přesvědčivé podklady: závazné požadavky banky, finanční modely, zápisy z jednání, nabídky alternativního financování a vysvětlení, proč nešlo čekat do splatnosti původního dluhu. Obecné potvrzení banky po zahájení kontroly zpravidla nepostačí. [75–80, 83–84]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Za prakticky nejvýraznější lze považovat závěr, že jedna zásadní ekonomická nelogičnost může unést závěr o zneužití práva. V této věci jí bylo předčasné vytvoření 11% úročeného dluhu namísto využití šestiletého bezúročného odkladu splatnosti. [61–62, 86]
při tvorbě rešerše byla využita umělá inteligence. uvedené závěry vyjadřují názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením. Před využitím v konkrétních situacích si zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
