Nejvyšší správní soud řeší zásadní rozpor v judikatuře: zda může být daňová kontrola zahájena „skrytě“ faktickou činností správce daně, a od kdy se tím přerušuje lhůta pro stanovení daně.
Finanční úřad doměřil DPH za období 08–09/2019. Daňový subjekt namítal, že daň byla stanovena po uplynutí prekluzivní lhůty, protože správce daně podle něj zahájil kontrolu dříve – ještě před formálním zahájením daňové kontroly (např. výzvou bance, ČSSZ a dalšími úkony).
Městský soud i žalovaný to odmítli s tím, že šlo o běžnou vyhledávací činnost (§ 78 DŘ).
Právní otázka
Od kdy lze považovat daňovou kontrolu za zahájenou podle § 87 odst. 1 daňového řádu (ve znění do 31. 12. 2020) tak, aby došlo k přerušení běhu lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 3 DŘ?
Co soud řekl
Osmý senát NSS konstatuje, že v judikatuře existují zásadní rozpory ve třech rovinách:
- zda musí být splněny všechny zákonné podmínky zahájení kontroly (§ 87 odst. 1 DŘ),
- zda může být kontrola zahájena i bez formálního úkonu vůči daňovému subjektu (např. mezinárodním dožádáním či výzvami třetím osobám),
- a jak poznat hranici mezi vyhledávací a kontrolní činností (odst. [12]–[18], [25]).
Senát upozorňuje, že některá rozhodnutí připouštějí zahájení kontroly i bez splnění všech zákonných podmínek (např. JIP východočeská – odst. [13]), jiná naopak trvají na nutnosti úkonu vůči daňovému subjektu (např. 3 Afs 348/2019 – odst. [18]).
Zásadní problém je i v tom, co už je „kontrolní činnost“ a co jen vyhledávání, protože judikatura si protiřečí v tom, zda stačí hodnocení důkazů nebo jejich rozsah (odst. [16]–[17]).
Výsledkem je, že NSS není schopen určit jednotný okamžik zahájení kontroly. Proto věc postupuje rozšířenému senátu (otázka v odst. [31]).
Jde o jeden z nejzásadnějších sporů posledních let v daňovém řízení:
hranice mezi „běžným prověřováním“ a faktickou daňovou kontrolou.
Rozhodnutí ukazuje, že:
- judikatura NSS je v této oblasti roztříštěná až vnitřně rozporná,
- a není jasné, kdy začíná běžet (nebo se přerušuje) prekluzivní lhůta.
Pro praxi to znamená zásadní nejistotu:
- správci daně mohou mít prostor tvrdit „skryté zahájení kontroly“ i bez protokolu,
- daňové subjekty naopak argumentují prekluzí i u úkonů, které formálně kontrolou nejsou,
- klíčové bude, jak rozšířený senát nastaví test hranice mezi vyhledávací a kontrolní činností.
Dopad je zásadní pro DPH i daň z příjmů – zejména u delších kontrolních prověřování.
Soud výslovně upozorňuje na paradox:
judikatura, která měla chránit daňové subjekty před „skrytou kontrolou“, může ve výsledku fungovat i proti nim – pokud správce daně tvrdí, že kontrola začala dříve než formálně (odst. [30]).
Skrytá daňová kontrola a běh lhůty: NSS řeší zásadní spor
Skrytá daňová kontrola: kdy začíná běžet lhůta pro stanovení daně (NSS)
NSS řeší, kdy je daňová kontrola zahájena a jak to ovlivňuje prekluzivní lhůtu pro stanovení daně. Spor o „skrytou kontrolu“.
