Daňový subjekt musí sám prokázat nejen existenci, ale i minimální nutnou výši nákladů – jinak mu správce daně nic „nedopočítá“.
Společnost uplatnila náklady na stavební práce od problematických dodavatelů. Správce daně uznal, že práce proběhly, ale neuznal náklady – nebylo prokázáno kdo, v jakém rozsahu a za jakou cenu je provedl ([3]).
Spor se posunul k otázce tzv. esenciálních nákladů – tedy zda lze uznat alespoň minimální nutné náklady, i když nejsou plně prokázány.
Právní otázka
Musí správce daně uznat alespoň minimální („esenciální“) náklady, pokud je zřejmé, že plnění proběhlo, ale jejich výše není prokázána?
Co soud řekl
- Důkazní břemeno nese daňový subjekt – musí prokázat, že náklad skutečně vznikl nebo nutně vzniknout musel ([29]).
- Nestačí prokázat, že práce proběhly; je nutné prokázat i jejich nezbytnost a minimální cenu ([30]).
- Stát nemá povinnost „dopočítávat“ minimální náklady ani přecházet na pomůcky jen proto, že důkazní břemeno nebylo uneseno ([5], [36]).
- Znalecké posudky založené na normohodinách a obvyklých cenách nestačí – neprokazují nutnost ani minimální výši nákladů ([30]–[31]).
- Pokud poplatník neprokáže rozsah a minimální cenu, nárok na esenciální náklady nevzniká vůbec ([31], [33]).
