NSS potvrdil, že při odročení soudního jednání ještě před jeho zahájením musí soud účastníkům znovu zachovat minimálně desetidenní čas na přípravu podle § 49 odst. 1 s. ř. s.
Krajský soud původně nařídil jednání na 11. 12. 2025. Na žádost žalobkyně jej kvůli kolizi s jiným soudním jednáním odročil – paradoxně na dřívější termín, tedy 10. 12. 2025. O změně byla žalobkyně vyrozuměna jen krátce před jednáním, fakticky měla na přizpůsobení jeden celý den. K jednání se nedostavila a krajský soud žalobu zamítl.
Žalobkyně namítala, že jí soud zkrátil zákonný čas na přípravu a tím zasáhl do práva na spravedlivý proces.
Právní otázka
Platí minimální desetidenní lhůta k přípravě podle § 49 odst. 1 s. ř. s. i tehdy, když je jednání pouze odročeno před jeho zahájením?
Co soud řekl
NSS odpověděl jednoznačně: ano. Pokud soud jednání odročí ještě před jeho zahájením, jde z pohledu práva účastníka fakticky o nové předvolání k jednání. Proto musí být znovu zachována minimální desetidenní lhůta k přípravě (§ 49 odst. 1 s. ř. s.) – ledaže by se jí účastník výslovně vzdal ([11]).
Soud zdůraznil, že účastník musí mít reálnou možnost reorganizovat svou přípravu a zajistit účast na novém termínu. To platí bez ohledu na to, zda je jednání odročeno na pozdější nebo dřívější datum ([11], [12]).
Krajský soud podle NSS pochybil, když žalobkyni ponechal fakticky pouze jeden den na zajištění účasti ([12]). Rozsudek proto NSS zrušil.
Naopak NSS odmítl argumenty o porušení práva na zákonného soudce. Potvrdil, že:
- rozdělení žaloby do více řízení samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost ([14]),
- i jediný specializovaný senát pro daňové věci je přípustný ([16]),
- námitku podjatosti bylo možné vznést i bez účasti na jednání ([15]).
Rozhodnutí prakticky vyjasňuje procesní mezeru, kterou soudní řád správní výslovně neřeší. NSS výslovně dovodil, že ochrana práva na přípravu se vztahuje i na odročená jednání.
Pro soudní praxi je podstatné, že soud nemůže „technicky“ přesunout jednání na jiný termín bez zachování minimální procesní ochrany účastníků.
Advokáti a účastníci řízení získávají silný argument proti překvapivým změnám termínů jednání. Pokud soud změní termín bez zachování minimální lhůty, vzniká relevantní kasační důvod.
Rozhodnutí dopadá nejen na daňové spory, ale obecně na správní soudnictví.
Zajímavé je, že problém vznikl paradoxně po vyhovění žádosti žalobkyně o odročení. Soud sice žádosti formálně vyhověl, ale přesunutím na ještě dřívější datum fakticky procesní situaci účastníka zhoršil.
NSS zde dává přednost materiálnímu pohledu na právo na přípravu před čistě formálním výkladem procesních pravidel.
NSS: I odročené jednání musí respektovat 10 dnů na přípravu
NSS k odročení jednání: účastník musí mít znovu 10 dnů na přípravu
NSS rozhodl, že i po odročení jednání musí soud zachovat minimálně 10 dnů na přípravu. Jinak poruší právo na spravedlivý proces.
