Stručné shrnutí
Společnosti nebyl uznán odpočet DPH z různorodých přijatých plnění, protože u části chyběly daňové doklady a u ostatních neprokázala jejich skutečné přijetí, deklarovaný rozsah ani použití pro ekonomickou činnost. NSS kasační stížnost zamítl zejména proto, že převážně jen opakovala žalobní argumentaci proti rozhodnutí finančních orgánů, aniž konkrétně zpochybnila rozsudek městského soudu. Plátce, který uplatňuje odpočet, nese důkazní břemeno i tehdy, jsou-li doklady vystavené dodavatelem nedostatečné.
O co šlo
Správce daně vyloučil odpočty DPH v celkové doměřené dani přes 6 mil. Kč. Kontrola se týkala mimo jiné služeb pro získávání obchodních partnerů, IT služeb, nájmu vozidla, tonerů, zboží a motorové lodě. Nedostatky se lišily podle jednotlivých plnění: někdy společnost nepředložila ani daňové doklady, jindy neprokázala faktické uskutečnění plnění, jeho deklarovanou podobu, vazbu na ekonomickou činnost nebo dostatečně určitý předmět plnění. [1] [2]
Stěžovatelka tvrdila, že náležitosti daňového dokladu odpovídají odpovědnosti jeho vystavitele a že správce daně musel prokázat, že plnění nebylo přijato nebo nebylo využito pro její ekonomickou činnost. Dále namítala, že nemůže nést následky toho, že dodavatelé nespolupracovali nebo odmítli vypovídat. [5]–[7]
NSS potvrdil, že kasační stížnost musí kvalifikovaně napadat úvahy krajského soudu, nikoli jen opakovat námitky dříve uplatněné proti správnímu rozhodnutí. Takto formulovaná kasační argumentace je nepřípustná; obecný nesouhlas bez konkrétních důvodů nemůže zvrátit závěry městského soudu. [11]–[14]
Věcně NSS zdůraznil, že povinnost dodavatele vystavit daňový doklad nezbavuje odběratele povinnosti prokázat svůj nárok na odpočet. Nemá-li doklad všechny potřebné náležitosti, musí plátce jeho nedostatky překlenout jinými důkazními prostředky, které si obstará sám nebo v součinnosti s dodavatelem. [15] [16]
Správce daně přitom nemusí dokazovat negativní skutečnost, tedy že plnění vůbec neproběhlo. Stačí, prokáže-li vážné a důvodné pochybnosti o věrohodnosti, úplnosti, průkaznosti či správnosti evidence; poté musí plátce svá tvrzení doložit. Odmítnutí svědka vypovídat nebo nekontaktnost dodavatele mohou plátci dokazování ztížit, avšak důkazní břemeno za jeho vlastní tvrzení nepřenášejí na správce daně. [17]–[19]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozsudek nepřináší nový test pro odpočet DPH, prakticky však názorně potvrzuje, že formálně existující faktura sama o sobě odpočet nezachrání. Odběratel má před uplatněním odpočtu zajistit konkrétní vymezení plnění a uchovat důkazy o jeho reálném poskytnutí i využití v ekonomické činnosti.
Je-li dodavatel později nekontaktní, je vhodné mít k dispozici zejména smlouvy, objednávky, předávací výstupy, komunikaci, podklady k převzetí služeb a doklady o jejich podnikatelském využití. V odvolání i v soudním řízení je nutné reagovat konkrétně na jednotlivá kontrolní zjištění; v kasační stížnosti pak samostatně napadnout právní či skutkové úvahy městského soudu. [12]–[14] [20]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Podstatou věci nebyla pouhá nespolupráce dodavatelů, ale nedostatek vlastních důkazů plátce. NSS výslovně rozlišil mezi okolností, která může dokazování ztížit, a důvodem pro doměření daně: nekontaktnost dodavatele sama o sobě nestačí, avšak může přispět k tomu, že plátce svůj nárok neprokáže. [19]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
