Stručné shrnutí
Žalobkyně namítala podjatost členů senátu krajského soudu, protože podle ní vědomě rozhodovali v nezákonném složení, když měl být do senátu zařazen jiný soudce. Nejvyšší správní soud námitku zamítl: tvrzené vady obsazení soudu a navazující procesní postup samy o sobě nejsou důvodem k vyloučení soudce pro podjatost. Pro podjatost by musely existovat konkrétní objektivní okolnosti svědčící o vztahu soudců k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům.
O co šlo
V daňové žalobě vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobkyně tvrdila, že senát 16 Af byl obsazen v rozporu s rozvrhem práce. Z toho dovozovala, že jeho členové věděli o nelegitimnosti svého složení, ignorovali její dřívější námitku a účelově směřovali k meritornímu rozhodnutí. To podle ní objektivně zakládalo pochybnost o jejich nestrannosti. [1]
NSS nejprve zohlednil změnu obsazení senátu: stáž Mgr. Ondřeje Šafránka skončila a věc měli dále projednat Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a JUDr. Jiří Derfl. Námitku proto posuzoval vůči aktuálním členům senátu. [3]
NSS připomněl, že nestrannost se neposuzuje podle subjektivního dojmu účastníka. Rozhodné je, zda existují reálné, objektivně zjistitelné okolnosti, které mohou vyvolat legitimní pochybnosti o nezaujatém vztahu soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům. Obecné tvrzení či přesvědčení účastníka nepostačuje. [5], [8]
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. naopak podjatost nezakládá postup soudce v projednávané věci ani jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka obsazení senátu, výhrady k nařízení jednání či nesouhlas s postupem soudu proto nemohou být prostředkem k vyloučení soudců. Takové výhrady lze uplatňovat procesními prostředky, jsou-li přípustné, nikoli námitkou podjatosti. [6], [9]
NSS navíc uvedl, že místopředseda krajského soudu již žalobkyni vysvětlil personální změnu mezi roky 2025 a 2026 a shledal obsazení senátu souladným s rozvrhem práce. NSS však v tomto usnesení neprovedl samostatný meritorní přezkum této otázky; řešil pouze existenci důvodů podjatosti. [10], [11]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Usnesení potvrzuje jasnou hranici mezi podjatostí soudce a námitkami proti zákonnému obsazení soudu nebo proti vedení řízení. Účastník nemůže námitkou podjatosti nahrazovat opravný prostředek ani dosáhnout změny soudce jen proto, že považuje jeho procesní postup za nesprávný.
V praxi je nutné námitku podjatosti opřít o konkrétní skutečnosti týkající se osobního či jiného relevantního vztahu soudce k věci, účastníkovi nebo zástupci. Výhrady k rozvrhu práce, složení senátu a procesním úkonům je třeba formulovat a uplatnit jako samostatné procesní námitky; samy bez dalšího neprokazují nedostatek nestrannosti.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Jde o standardní procesní závěr, nikoli o rozhodnutí přinášející nový výklad daňového práva. Prakticky podstatné je výslovné oddělení otázky zákonného soudce od otázky podjatosti: i případně namítaná vada obsazení senátu automaticky neznamená, že jsou jeho členové podjatí.
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
