Stručné shrnutí
Žalobkyně v daňové věci namítala podjatost všech soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem a žádala přikázání věci jinému soudu. Opírala se zejména o tvrzené vazby soudců na finanční správu, předchozí rozhodování soudu, rozvrh práce a shodu příjmení jedné soudkyně s ředitelem finančního úřadu. Nejvyšší správní soud námitku odmítl: žádný z těchto argumentů nebyl podložen konkrétní okolností, která by objektivně zpochybňovala nestrannost soudců.
O co šlo
Žalobkyně brojila proti všem soudcům správního úseku, nikoli jen proti členům senátu určeného rozvrhem práce. Tvrdila existenci „neformálního spojenectví“ soudu a místní finanční správy, poukazovala na údajné personální a rodinné vazby, postup soudu v jiných věcech, obsazení senátu i na shodu příjmení soudkyně Mgr. Lenky Havlíčkové s ředitelem finančního úřadu. Všichni dotčení soudci uvedli, že nemají vztah k věci ani účastníkům a nepovažují se za podjaté. [1]–[3]
NSS věc posoudil společně ve vztahu ke všem soudcům správního úseku. Takový postup byl hospodárný, protože námitka stála na typově shodných tvrzeních o systémové podjatosti a nevyžadovala individuálně rozdílné hodnocení. Pokud by byla důvodná, nebylo by možné sestavit senát a vznikla by otázka přikázání věci jinému soudu. [4]
Vyloučení soudce je výjimkou ze zásady zákonného soudce. Nestačí proto subjektivní nedůvěra účastníka ani obecné domněnky o profesních či kolegiálních vazbách; musí být uvedeny konkrétní okolnosti, které jsou svou povahou a intenzitou objektivně způsobilé vyvolat legitimní pochybnosti o nestrannosti. [5]–[6]
Žalobkyně však neoznačila žádný konkrétní osobní, profesní či jiný vztah soudce k pracovníkům finanční správy. Ani nevysvětlila, jak by tvrzené vazby jiných osob mohly ovlivnit rozhodování soudu. Údajné „spojenectví“ proto zůstalo nepodloženou domněnkou a nemohlo založit systémovou podjatost celého úseku. [8]
NSS dále zdůraznil, že nesouhlas s tím, že soud přisvědčil správnímu orgánu, ani výhrady k dřívějším rozhodnutím, rozvrhu práce, organizaci řízení či vypořádání podání nejsou námitkou podjatosti. Jde případně o otázky řešitelné procesními prostředky určenými k přezkumu daného úkonu nebo rozhodnutí. [9]–[10] Samotná shoda příjmení soudkyně s jinými osobami bez konkrétního údaje o příbuzenském, osobním či profesním vztahu rovněž podjatost nezakládá. [11]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Usnesení nepřináší nový hmotněprávní závěr pro daňové spory; jde o standardní aplikaci pravidel o podjatosti. Prakticky ale vymezuje, že námitka podjatosti nemůže nahrazovat odvolání, kasační stížnost ani jiné prostředky proti procesnímu postupu soudu. Účastník musí označit konkrétní vazbu konkrétního soudce k věci, straně nebo jejímu zástupci a vysvětlit, proč může objektivně ovlivnit nestrannost. Při námitce proti celému úseku navíc nelze uspět pouhým poukazem na obecně tvrzené institucionální propojení s finanční správou.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodné není, zda účastník soudnímu rozhodování důvěřuje, ale zda uvádí ověřitelné okolnosti, které by i navenek legitimně zpochybnily nestrannost soudce. Podjatost není nástrojem k přenesení daňové věci k jinému soudu jen proto, že účastník nesouhlasí s dosavadním postupem soudu.
Tvrzení soudu
Vyloučení soudce vyžaduje konkrétní objektivní okolnosti; obecné domněnky o možných vazbách nestačí. [6]
Tvrzené vazby osob z finanční správy na jiné veřejné instituce nejsou relevantní bez konkretizace jejich vztahu k dotčenému soudci a možného vlivu na jeho rozhodování. [8]
Skutečnost, že soud převzal nebo akceptoval argumentaci správního orgánu, je výhradou proti rozhodování, nikoli důvodem podjatosti. [9]
Námitkou podjatosti nelze přezkoumávat rozvrh práce, organizaci řízení ani způsob vypořádání procesních podání. [10]
Shoda příjmení soudce s účastníkem nebo úředníkem nezakládá podjatost bez konkrétních údajů o relevantním vztahu. [11]
Věc lze přikázat jinému soudu podle § 9 odst. 1 s. ř. s. pro nemožnost sestavit senát teprve tehdy, jsou-li soudci příslušného úseku skutečně vyloučeni; samostatný důvod vhodnosti přikázání musí účastník tvrdit. [14]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
