Stručné shrnutí
Žalobkyně namítala podjatost soudkyně a celého senátu proto, že soudkyně rozhodla dříve, než podle jejího názoru byla vypořádána předchozí námitka podjatosti. Nejvyšší správní soud uzavřel, že výhrady proti procesnímu postupu soudce samy o sobě podjatost nezakládají. Zamítl proto jak námitku podjatosti, tak návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu.
O co šlo
V navazujícím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalobkyně zpochybnila nestrannost soudkyně Mgr. Lucie Trejbalové i všech členů senátu 59 Af. Důvod spatřovala v tom, že soudkyně vydala usnesení, ačkoli podle žalobkyně dosud nebyla Nejvyšším správním soudem vyřešena dříve vznesená námitka podjatosti. Tento postup označila za hrubé porušení práva na spravedlivý proces. Současně požadovala přikázání věci jinému krajskému soudu pro tvrzené dlouhodobé a systémové porušování jejích procesních práv. [1] [2]
NSS zdůraznil, že vyloučení soudce představuje výjimku z práva na zákonného soudce. Vyžaduje proto závažné, objektivně podložené okolnosti nasvědčující tomu, že vztah soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům může bránit nestrannému rozhodnutí. [4] [5]
Rozhodující však bylo výslovné pravidlo § 8 odst. 1 s. ř. s.: důvodem vyloučení nejsou okolnosti spočívající v postupu soudce v projednávané věci ani v jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka mířila právě jen proti procesnímu postupu soudkyně; NSS proto neshledal podjatost ani u ní, ani u dalších členů senátu. Pouhý nesouhlas účastníka s postupem či rozhodováním soudce podjatost nezakládá. [3] [6] [7]
Návrh označený žalobkyní jako delegace vhodná NSS podle obsahu posoudil jako návrh na delegaci nutnou. Ta přichází v úvahu, nelze-li po vyloučení soudců sestavit senát místně příslušného soudu. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala okolnosti vyvolávající objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech soudců krajského soudu. Procesní pochybení se mají zásadně napadat opravnými prostředky, zejména kasační stížností, nikoli návrhem na změnu soudu. [8] [9]
Praktický dopad
Námitka podjatosti není prostředkem k přezkumu procesního vedení věci. Účastník musí konkrétně uvést okolnosti svědčící o vztahu soudce k věci nebo osobám; nestačí nesouhlas s usnesením, pořadím úkonů či předchozím rozhodováním. Stejně tak nelze změny příslušného soudu dosáhnout jen tvrzením o systémovém selhání bez objektivních a konkrétních podkladů. Proti vadám postupu soudu je třeba zvolit příslušný opravný prostředek.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Jde o standardní procesní rozhodnutí, nikoli o judikát rozvíjející hmotné daňové právo. Prakticky užitečné je zejména jasné rozlišení mezi podjatostí soudce a tvrzenou procesní vadou, pro niž zákon poskytuje jiné procesní nástroje.
Tvrzení soudu
• Procesní postup soudce v projednávané věci nemůže sám o sobě založit jeho vyloučení. [3] [6]
• Vyloučení soudce je výjimkou z práva na zákonného soudce a vyžaduje skutečně závažné důvody. [5]
• Nesouhlas účastníka s rozhodováním soudkyně není důvodem její podjatosti. [6]
• Týž procesní postup, který nezakládá podjatost jednotlivého soudce, nemůže bez dalších okolností založit ani systémovou podjatost všech soudců soudu. [9]
• Náprava tvrzených procesních vad náleží primárně do systému opravných prostředků, nikoli do řízení o delegaci nutné. [9]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála