Stručné shrnutí: NSS zamítl námitku podjatosti předsedkyně senátu krajského soudu. Žalobkyně ji založila výhradně na výhradách vůči organizaci jednání, rozdělení žaloby do samostatných řízení a údajným vadám předvolání. Takové okolnosti se týkají procesního postupu soudkyně, a samy proto podle § 8 odst. 1 s. ř. s. její vyloučení nezakládají.
O co šlo: Žalobkyně napadla tři rozhodnutí žalovaného; krajský soud dvě věci vyloučil k samostatnému projednání a jednu z nich vedl pod sp. zn. 31 Af 14/2025. V tomto řízení žalobkyně vznesla námitku podjatosti předsedkyně senátu. Tvrdila, že jednání byla nařizována v časové tísni, nesouhlasila s rozdělením původní žaloby a poukazovala na opakovaná pochybení v předvoláních. Z těchto postupů dovozovala neschopnost soudkyně věc objektivně rozhodnout [1]–[2].
Soudkyně uvedla, že se podjatá necítí, k žalobkyni nemá žádný vztah a nejsou jí známy okolnosti vyvolávající pochybnost o její nepodjatosti [3]. NSS zdůraznil zákonné rozlišení mezi poměrem soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, který může založit podjatost, a okolnostmi spočívajícími v procesním postupu soudce. Ty zákon výslovně jako důvod vyloučení vylučuje [4]. Žalobkyně neuvedla nic nad rámec výhrad vůči procesnímu vedení věci; ani soudní spis a vyjádření soudkyně neodhalily relevantní vztah či jinou okolnost zpochybňující nestrannost. NSS proto soudkyni z projednání věci nevyloučil [5]–[6].
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Jde o standardní aplikaci § 8 odst. 1 s. ř. s., nikoli o rozhodnutí přinášející nový výklad. Pro účastníky je praktické rozlišení podstatné: námitka podjatosti musí konkrétně tvrdit okolnosti svědčící o vztahu soudce k věci či osobám v řízení. Nesouhlas s organizací řízení, termíny jednání, dělením věci nebo procesními rozhodnutími se má uplatňovat prostředky určenými k přezkumu těchto postupů; nelze z něj bez dalšího dovozovat podjatost.
Zajímavost / podnětná myšlenka: I opakované procesní pochybení samo o sobě neprokazuje podjatost. Může být významné pro posouzení zákonnosti postupu soudu, avšak nikoli jako náhrada konkrétních tvrzení o osobním či jiném relevantním poměru soudce.
Tvrzení:
Procesní postup soudce v projednávané věci není podle § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem jeho vyloučení, a to ani tehdy, pokládá-li jej účastník za nesprávný [4]–[5].
Námitka podjatosti nemůže obstát, jestliže účastník netvrdí okolnosti přesahující výhrady k procesnímu vedení sporu [5].
Pro posouzení podjatosti jsou vedle tvrzení účastníka významné také vyjádření soudce a obsah soudního spisu [5].
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála
